|
|
Práce se sny v arteterapii jako cesta k sebepoznání
CHOCHOLOVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce je představit možné využití snové práce v arteterapii s důrazem na její potenciál vedoucí k hlubšímu sebepoznání a lepší orientaci v životě člověka. Sleduje, jakým způsobem umožňuje výtvarné ztvárnění snu pochopení či rozšíření jeho obsahu a odkazu na důležitá osobní témata. Teoretická část této práce pojednává o snu z hlediska historického i současného chápání, seznamuje s terapeutickými přístupy ke snové práci v pojetí některých autorů, zmiňuje základní pojmy používané při analytické práci se sny a dále se věnuje práci se sny přímo v arteterapii, včetně postupů projektivně-intervenční arteterapie, ze kterých je vycházeno v následující praktické části. V té jsou představeny výtvarné artefakty účastníků této studie reflektující jejich vybrané sny. Praktická část se zaměřuje především na analýzu těchto artefaktů a nabízí možný způsob, jak výtvarně a interpretačně pracovat se snovými obrazy a jejich symbolikou.
|
|
| |
|
|
5 minut slávy jedné písně
Merta, Vladimír ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Osvětluji kriticky různé "řezy" fenoménem českého folku. V émické části práce uvádím chronologicky aspekty, určující můj vývoj písničkáře z pohledu autora, posluchače a represivních orgánů. Městský folk se vyvinul z folkového revivalu. Protest song byl hlas neoficiální, subversivní kultury. Sebe-výzkum zúčastněného pozorovatele dokládám výběrem textů, fotografiemi, dokumenty a průběžně vznikajícími úvahami. Sleduji generační posun senzibility, komercializaci, prolínání undergroundu a folklorní inspirace našeho folku. Zmiňuji roli genů, kulturních memů, snů, podvědomí a imaginaci, kterou folkaři čelili totalitě. Dnešní folk nezemřel-přelévá se do nových žánrů, vystavených vlivu komodifikace kulturního průmyslu.
|
|
|
Vertiginous relations in Eugene O'Neill's Desire Under the Elms and Mourning Becomes Electra
Landerová, Petra ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Téma rodinných vztahů na pokraji rozpadu je opakujícím se jevem ve hrách amerického dramatika 20. století, Eugena O'Neilla. Jako hlavní zdroj inspirace mu sloužila jeho vlastní rodina a neschopnost jejích členů vymanit se z pavučiny rodinných výčitek, bolesti a provinění. Snažíce se vypořádat s rodinnými traumaty, O'Neill hledá odpovědi na palčivé otázky skrze postavy svých her, kteří podobně jako O'Neill, jen těžko hledají cestu k sobě samým. Vzhledem k O'Neillově zaujetí psychoanalýzou, se kterou se blíže seznámil jako pacient, není divu, že vnitřní životy jeho postav svou důležitostí přesahují samotný děj. Pro porozumění jeho díla je nezbytné zaměřit se na samotné postavy, způsob, jakým na sebe navzájem působí, a do jaké míry jsou ovlivněni vnějšími faktory jako jsou společenské konvence a rodinné vztahy. Je to právě nevědomí postav, které nese stopy všeho, co oni sami potlačili tak hluboce, že není v jejich vědomých silách se tomuto obsahu přiblížit. Jen s pomocí klasických psychoanalytických teorií můžeme určit, na kolik jsou postavy sami sebou, a kde již začíná ten druhý. Hry Desire Under the Elms a Mourning Becomes Electra nabízí nevšední propojení klasického řeckého dramatu a moderní hry. Ačkoliv jsou obě hry zasazeny na konci 19. století, vliv řecké tradice je nepopiratelný a klíčový. O'Neill...
|
|
|
André Breton a psychoanalýza
Paulů, Aneta ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem této práce je propojení psychoanalýzy se surrealismem, důležitým avantgardním seskupením. Práce se zaměří na vybrané teoretické spisy A. Bretona, vůdce surrealistického hnutí. V těchto spisech bude zkoumat vliv psychických automatismů a postupy, kterými se nevědomí zjevuje v konfrontaci se základními Freudovými díly. Práce vytyčí, jakým způsobem je Freudova psychoanalýza zpracována v Bretonově pojetí surrealismu a jak ovlivňuje surrealistické koncepce a postupy za předpokladu, že základní inspirační prvky jsou převzaty právě z psychoanalýzy. Konečným cílem této práce je zjistit, do jaké míry byl vliv psychoanalýzy viditelný v Bretonových dílech a kde naopak surrealismus samotnou psychoanalýzu přesahuje.
|
|
| |
|
|
Přístupy ke snové realitě a obsah snů u transsexuálních osob
Šubrt, Miroslav ; Hrubý, Radovan (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Předmětem práce jsou sny, konkrétně jejich obsah u transgender osob. Ptá se, zda by se obsah jejich snů dal interpretovat v kontextu specifik jejich života. Předkládá přehled historických přístupů ke snům a pohledy na sny hlavních psychologických škol. Prezentovaný výzkum má charakter trojité případové studie se smíšeným designem stavějícím především na předpokladu Hallovy hypotézy kontinuity. Jádrem práce je analýza obsahu snů metodou Halla a Van de Castla u jedné FtM transgender osoby, zjišťující odlišnost řady indexů od norem. Ukázala statisticky významnou odlišnost od mužských norem především v procentu známého prostředí a procentu imaginárních a mrtvých charakterů. Kvantitativní část je doplněná o kvalitativní analýzu obsahu snů, která byla aplikována i na sny zbylých dvou MtF účastnic. Ta ukázala témata související se zmatením psychické i fyzické identity, pochyby a interpersonálními konflikty, které podle autora s transsexualitou přímo souvisí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Situace surrealistického subjektu
Svěrák, Šimon ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta katedra estetiky Diplomová práce Šimon Svěrák Situace surrealistického subjektu (abstrakt) 2012 vedoucí práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt Práce sleduje problematiku situace substanciálně založené subjektivity v historickém vývoji surrealistické zkušenosti a konfrontuje ji s vlastní postmoderní interpretací myšlení raného Marxe. Surrealistické vědomí je založené na dialektické opozici mezi racionální a iracionálními faktory myšlení. Zatímco u André Bretona je tato dialektika pochopena na modelu milostného života a vztažena k pozitivně vymezeným hodnotám lásky, svobody a poesie, svým imanentním vývojem přes myšlení a tvorbu Salvadora Dalího a Mikuláše Medka se u Vratislava Effenbergera zbavuje tohoto obsahového určení ve prospěch kritických funkcí. Psychologické zakotvení všech těchto přístupů v nevědomém životě odpovídá v ontologickém plánu zakotvení v substanci. Kritická interpretace Marxova myšlení však ukazuje, že surrealistické pojetí subjektu se neslučuje s jeho substanciálním vymezením, jelikož subjekt je zde třeba pojímat jako bytostnou negativitu. Klíčová slova André Breton - dadaismus - dialektická metoda - dialektika - erotismus - Georg Wilhelm Fridrich Hegel - imaginace - iracionalita - Karel Marx - Karel Teige -konkrétní iracionalita...
|
|
|
Mýtus jako psychologický fenomén a jeho význam pro moderního člověka v pohledu C. G. Junga.
Najbrt, Tomáš ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šusta, Marek (oponent) ; Slezáčková, Alena (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Dizertační práce MÝTUS JAKO PSYCHOLOGICKÝ FENOMÉN A JEHO VÝZNAM PRO MODERNÍHO ČLOVĚKA Z POHLEDU C. G. JUNGA Tomáš Najbrt Katedra religionistiky Vedoucí práce: doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Ph. D. Studijní program: Teologie Studijní obor: Historická teologie a teologie náboženství Praha 2020 Anotace Tato práce zpracovává tři hlavní oblasti: mýtus, psychologii člověka a osobnost Carla Gustava Junga. Zabývá se rozporem mezi racionálním hodnocením mýtu a jeho faktickým vlivem na utváření představ moderního člověka o světě, který ho obklopuje, a také tvorbou nových mýtů v moderní době. Na pomezí psychologie člověka a psychologie náboženství ukazuje vliv mýtů obsahujících archaické symboly a archetypy na vědomé i nevědomé psychické procesy člověka a jejich interakci. Představuje také možnosti mýtických a náboženských tradic pro pochopení vlastní identity moderního člověka a jeho života.
|
|
|
Obrazotvornost jako svorník snu a uměn
MOLÍKOVÁ, Veronika
Kde se nachází oblast, v níž se stéká sen s uměním a vzájemně se prolínají, mísí se, a naopak kde se tvoří hranice mezi nimi? Co pro nás znamenají naše vnitřní obrazy? Je obrazotvornost spojníkem umělecké tvorby a snění? Pokud toto připustíme, dalo by se snění považovat za jistou formu umění, intencionálně zaměřenou činnost uvnitř nás? Se svým vlastním autorem-recipientem, se svým odmítáním služebnictví? Mohli bychom tedy docílit estetického prožitku z útvaru, z konstruktu, jehož nosiče nelze vyjevit? Nebo je tato úvaha naprosto pomýlená? Vždyť leckdo potvrdí, že sny jsou příliš unikavé na to, aby se o nich dalo soudit Ale umělecká díla unikavá nejsou? A neskrývá se ono rozhřešení v prostorech našeho vědomí? Fúze snu a umění se tedy stane předmětem budoucích řádků.
|
host ::
RSS.